Difference between revisions of "Městské divadlo [Tabor] (Q25291)"
From CanonBase
(Created claim: Preservation state (P233): Existing building (Q25455), #quickstatements; #temporary_batch_1688041501909) | (Created claim: Note (P44): V roce 1874 předložil radní Fiala radě plány na úplnou přestavbu budovy, které vypracoval městský stavitel František Klír (Klier). Založen byl fond pro přestavbu divadla a pro budoucí zvětšení vykoupen k divadlu přilehlý domek. Plány však byly poté na nějakou doby odloženy a teprve v roce 1882 se znovu objevil návrh buď na radikální přestavbu divadla na stávajícím místě, nebo novostavbu na místě vhodnějším. O expertní radu a návrh přestavby byl p...) | ||
| (3 intermediate revisions by the same user not shown) | |||
| Property / Preservation state | |||
| + | |||
| Property / Preservation state: space preserved / rank | |||
| + | Normal rank | ||
| Property / Note | |||
| + | První táborské divadlo – nepočítáme-li obvyklé příležitostně upravované sály v hostincích nebo měšťanských domech – bylo v Táboře vybudováno v letech r. 1840–41 v přízemí kontribuční sýpky, která stála od r. 1836 (podle jiných údajů 1838) v parkánu, tedy mezi dvěma hradebními zdmi, u Pražské (někdy Nové) brány. V prvních letech bylo využíváno zřejmě s přestávkami – divadlo se střídavě hrálo i v sále na Střelnici a roku 1849 bylo jeviště v sýpce dokonce nakrátko upraveno na porotní sál. Už v roce 1851 se ale přestavovaly lóže v hledišti (v témže roce zde hrál Josef Kajetán Tyl). Novým impulsem pro divadelní život byl vznik ochotnického spolku (a současně sboru pro postavení nového divadla?) v roce 1857. Při té příležitosti bylo staré divadlo upraveno a nově vybaveno, péčí radního Františka Fialy dostalo mj. novou oponu s pohledem na Tábor. (Czech) | ||
| Property / Note: První táborské divadlo – nepočítáme-li obvyklé příležitostně upravované sály v hostincích nebo měšťanských domech – bylo v Táboře vybudováno v letech r. 1840–41 v přízemí kontribuční sýpky, která stála od r. 1836 (podle jiných údajů 1838) v parkánu, tedy mezi dvěma hradebními zdmi, u Pražské (někdy Nové) brány. V prvních letech bylo využíváno zřejmě s přestávkami – divadlo se střídavě hrálo i v sále na Střelnici a roku 1849 bylo jeviště v sýpce dokonce nakrátko upraveno na porotní sál. Už v roce 1851 se ale přestavovaly lóže v hledišti (v témže roce zde hrál Josef Kajetán Tyl). Novým impulsem pro divadelní život byl vznik ochotnického spolku (a současně sboru pro postavení nového divadla?) v roce 1857. Při té příležitosti bylo staré divadlo upraveno a nově vybaveno, péčí radního Františka Fialy dostalo mj. novou oponu s pohledem na Tábor. (Czech) / rank | |||
| + | Normal rank | ||
| Property / Note | |||
| + | V letech 1864–1865 se podle návrhu ředitele reálky Františka Šandy budovaly nové lóže; náklady na tuto inovaci byly uhrazeny z výtěžku výročních plesů, pořádaných tu několik dalších let. V roce 1869 probíhaly další úpravy na jevišti (propadla) a začalo se mluvit o potřebě rekonstrukce divadla. Ještě v roce 1871 se také upravovala sedadla v hledišti. (Czech) | ||
| Property / Note: V letech 1864–1865 se podle návrhu ředitele reálky Františka Šandy budovaly nové lóže; náklady na tuto inovaci byly uhrazeny z výtěžku výročních plesů, pořádaných tu několik dalších let. V roce 1869 probíhaly další úpravy na jevišti (propadla) a začalo se mluvit o potřebě rekonstrukce divadla. Ještě v roce 1871 se také upravovala sedadla v hledišti. (Czech) / rank | |||
| + | Normal rank | ||
| Property / Note | |||
| + | V roce 1874 předložil radní Fiala radě plány na úplnou přestavbu budovy, které vypracoval městský stavitel František Klír (Klier). Založen byl fond pro přestavbu divadla a pro budoucí zvětšení vykoupen k divadlu přilehlý domek. Plány však byly poté na nějakou doby odloženy a teprve v roce 1882 se znovu objevil návrh buď na radikální přestavbu divadla na stávajícím místě, nebo novostavbu na místě vhodnějším. O expertní radu a návrh přestavby byl požádán pražský stavitel František Buldra st. (1851–1926), v letech 1881–83 člen komise pro obnovu vyhořelého Národního divadla. Bezpečnostní komise svolaná při té příležitosti ke kontrole konstatovala, že staré divadlo, „bývalá kůlna mezi dvěma hradebními zdmi“, je nebezpečné a nezdravé a nehygienické – a bylo tedy rozhodnuto postavit divadlo nové. (Czech) | ||
| Property / Note: V roce 1874 předložil radní Fiala radě plány na úplnou přestavbu budovy, které vypracoval městský stavitel František Klír (Klier). Založen byl fond pro přestavbu divadla a pro budoucí zvětšení vykoupen k divadlu přilehlý domek. Plány však byly poté na nějakou doby odloženy a teprve v roce 1882 se znovu objevil návrh buď na radikální přestavbu divadla na stávajícím místě, nebo novostavbu na místě vhodnějším. O expertní radu a návrh přestavby byl požádán pražský stavitel František Buldra st. (1851–1926), v letech 1881–83 člen komise pro obnovu vyhořelého Národního divadla. Bezpečnostní komise svolaná při té příležitosti ke kontrole konstatovala, že staré divadlo, „bývalá kůlna mezi dvěma hradebními zdmi“, je nebezpečné a nezdravé a nehygienické – a bylo tedy rozhodnuto postavit divadlo nové. (Czech) / rank | |||
| + | Normal rank | ||
Latest revision as of 08:07, 14 July 2023
theatre in Tábor, (1841 - 1886)
- Městské divadlo
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Městské divadlo [Tabor] | theatre in Tábor, (1841 - 1886) |
|
Statements
49°24'47.660"N, 14°39'43.736"E
0 references
kontribuční sýpka, demolice (Czech)
0 references
První táborské divadlo – nepočítáme-li obvyklé příležitostně upravované sály v hostincích nebo měšťanských domech – bylo v Táboře vybudováno v letech r. 1840–41 v přízemí kontribuční sýpky, která stála od r. 1836 (podle jiných údajů 1838) v parkánu, tedy mezi dvěma hradebními zdmi, u Pražské (někdy Nové) brány. V prvních letech bylo využíváno zřejmě s přestávkami – divadlo se střídavě hrálo i v sále na Střelnici a roku 1849 bylo jeviště v sýpce dokonce nakrátko upraveno na porotní sál. Už v roce 1851 se ale přestavovaly lóže v hledišti (v témže roce zde hrál Josef Kajetán Tyl). Novým impulsem pro divadelní život byl vznik ochotnického spolku (a současně sboru pro postavení nového divadla?) v roce 1857. Při té příležitosti bylo staré divadlo upraveno a nově vybaveno, péčí radního Františka Fialy dostalo mj. novou oponu s pohledem na Tábor. (Czech)
0 references
V letech 1864–1865 se podle návrhu ředitele reálky Františka Šandy budovaly nové lóže; náklady na tuto inovaci byly uhrazeny z výtěžku výročních plesů, pořádaných tu několik dalších let. V roce 1869 probíhaly další úpravy na jevišti (propadla) a začalo se mluvit o potřebě rekonstrukce divadla. Ještě v roce 1871 se také upravovala sedadla v hledišti. (Czech)
0 references
V roce 1874 předložil radní Fiala radě plány na úplnou přestavbu budovy, které vypracoval městský stavitel František Klír (Klier). Založen byl fond pro přestavbu divadla a pro budoucí zvětšení vykoupen k divadlu přilehlý domek. Plány však byly poté na nějakou doby odloženy a teprve v roce 1882 se znovu objevil návrh buď na radikální přestavbu divadla na stávajícím místě, nebo novostavbu na místě vhodnějším. O expertní radu a návrh přestavby byl požádán pražský stavitel František Buldra st. (1851–1926), v letech 1881–83 člen komise pro obnovu vyhořelého Národního divadla. Bezpečnostní komise svolaná při té příležitosti ke kontrole konstatovala, že staré divadlo, „bývalá kůlna mezi dvěma hradebními zdmi“, je nebezpečné a nezdravé a nehygienické – a bylo tedy rozhodnuto postavit divadlo nové. (Czech)
0 references
223
0 references
Divadelní 218
0 references
1841
0 references
1886
0 references